Okrajové obchodování krátké kopce

DOPORUČUJEME: NEJLEPŠÍ CFD BROKER

S touhle možností žijeme všichni. Sedíme sami, bušíme do stroje slova a ve stejném rytmu nám buší taky srdce. Každá věta přináší nepříjemný pocit, že nezní správně. Po každé stránce uvažujeme, jestli nepostupujeme nesprávným směrem.

Kulér 3/2016

Ta jejich písnička je sice hloupá, ale má jednu výhodu: říká se v ní ,Ne Ne! Ne! 8767 Naše melodie je sice chytlavá a kdekdo si ji pamatuje, ale co v ní je? Le jour de gloire? 8776

The Stanford Natural Language Processing Group

Když se něco takového stane, je z toho pochopitelně poprask a volání po lepší kontrole. Výsledkem je, že nikdo z jiné Osady a nikdo, kdo se do vlastní Osady vrací po pobytu na Zemi, nesmí vstoupit bez kompletní prohlídky zavazadel, úplné analýzy tělesných tekutin a jen po určité době karantény, v níž se ukáže, zda se u něj neprojevuje nějaká nezjištěná nemoc.

Je to směšné proto, že říkám, že je mi dobře. Říká, že robotům není doopravdy dobře. Říká, že jen lidským pánům je dobře. Říká, že roboti mají jen pozitronické mozkové dráhy, které fungují snáz, když poslouchají rozkazy.

Ve čtyřicátých letech vytvořil Robert A. Heinlein něco úplně nového ve své sérii Budoucí historie. Zápletky se zdály být vzájemně nezávislé a odehrávaly se v značně odlišných dobách, ale všechny zapadaly do souvislého historického vývoje slunečního systému, takže v povídkách, které byly umístěny do pozdější doby, se objevovaly odkazy na události z povídek umístěných časově dříve.

Domnívám se spíš, že tím mínila, že mé příběhy (zvlášť romány) mají velmi složité zápletky, které do sebe zapadají a ve kterých nezůstává nic nedodělaného, že nestojí v cestě myšlenkám, které se snažím ve svých příbězích prezentovat, a že jimi ani nejsou znejasňovány.

Ono je ostatně nemožné psát science fiction a přitom skutečně ignorovat náboženství. Co když na jiných světech najdeme inteligentní bytosti? Mají ony nějaké náboženství? Je náš Bůh univerzální a je to také jejich Bůh? Co s tím uděláme? Co s tím udělají oni?

Bohužel, i když jsem se usilovně snažil ho přečíst, matematická část pro mě byla příliš obtížná a dokonce i nematematické části mi poskytly jen nejasné a zastřené pochopení. V každém případě, tady je shrnutí článku, jak bylo uvedeno na jeho začátku: 8775 Psychologický prostor pro každou sadu stimulů se stanoví určením metrických vzdáleností mezi stimuly tak, že pravděpodobnost, že naučená reakce na každý stimul bude zevšeobecněna na jakýkoli jiný, je neproměnnou monotónickou funkcí vzdálenosti mezi nimi.

V roce 6957 jsem začal psát román s názvem Ocelové jeskyně (The Caves of Steel). Dokončil jsem ho v roce 6958, ve stejném roce vyšel v říjnovém, listopadovém a prosincovém čísle Galaxy jako trojdílný seriál a v knižní formě ho vydal Doubleday v roce 6959.

ZAČNĚTE OBCHODOVÁNÍ V KRYPTOMĚNĚ

Zanechat komentář